Kdo jsme?

Lidé, co vystudovali kybernetiku, systémy a řízení, se mezi sebou nejčastěji označují trochu vtipně. Mezi sebou si s kolegy říkáme řidiči. Což ale nezasvěceného člověka jen zmate.

V angličtině jsme "control engineer", ale čeština pro to rozumný ekvivalent nemá, až na "systémového inženýra", což zní trochu divně. Ale je to rozhodně lepší, než když nám řeknete "ajťák";)

Proč nemáme rádi označení "ajťák"? 

Protože je to asi jako byste fyzioterapeutovi řekl sestři!, mykologovi (biologovi s doktorátem) houbař nebo lékaři felčar. Navíc má slovo ajťák často docela pejorativní význam:

"Ajťák je hovorové označení pro počítačového odborníka. Slovo ajťák vzniklo ze zkratky IT - Information Technology. Pod slovem ajťák si lidé často představí "exota" odtrženého od reality [...]" [http://kdojeto.superia.cz/hanlive/ajtak.php]

Informační technologie samozřejmě musíme také znát, ale je to jen jedna z mnoha oblastí, které potřebujeme rozumět. Svou práci v této oblasti rádi přenecháme správcům sítě či počítačovým administrátorům (tedy právě počítačovým odborníkům na danou oblast).

Kde nás najdete?

Všude možně. Na výzkumných ústavech, vysokých školách a ve firmách, které se řízením zabývají (největšími hráči u nás jsou třeba Siemens, Schneider electric, Allen Bradly, Rockwell, Honeywell, a další a další). Ve firmách nás často najdete v odděleních MaR - měření a regulace. Tím, jak se kybernetika rozvíjí, je po nás stále větší hlad;)

Výhoda je, že často můžeme pracovat i vzdáleně.

Proč to děláme?

Protože bez regulace se dnes už prakticky nikde neobjedete. Nejčastěji se snažíme někomu ušetřit práci (tím, že navrhneme, jak by třeba něco monotónního šlo automatizovat) nebo peníze (tím, že vylepšíme stávající řízení, což někdy může vést k úspoře peněz za topení, chlazení, palivo, materiál, lidi, atd.). 

"System engineer usiluje o maximální efektivitu ve fungování procesů a systémů probíhajících v příslušné organizaci a jejich sladění dohromady. V náplni práce je typicky vyhodnocení stávajícího stavu, navržení opatření pro zefektivnění procesů a zajištění nebo případná kontrola jejich realizace. Usiluje hlavně o vytvoření a optimální využití informačních toků mezi jednotlivými odděleními. Jeho starostí je i návrh konfigurace systémových zařízení a rozhraní." [http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/s/systemovy-inzenyr]

Jak naše práce vypadá prakticky?

Dejme tomu, že dostaneme za úkol vylepšit (optimalizovat) nějakou výrobu, ať to není abstraktní, řekněme třeba ve fabrice, co vyrábí nějaké léčivo, protože by jej rádi vyráběli víc a levněji.


Prvním krokem je získat spoustu informací a dat z výroby. Potřebujeme měřit spoustu veličin, takže musíme spolupracovat se spoustou kolegů z oboru měření - to může trvat klidně měsíce, protože takováto výroba třeba má svůj cyklus jeden týden (tj. za týden dostanete teprve hotový výrobek), takže musíte být trpěliví.

Data pak musíme analyzovat, vytvořit si nějakou představu o tom, jak to všechno funguje a navrhnout třeba zlepšení. To může trvat další měsíce, klidně rok.

Nakonec musíme ještě navržené zlepšení vyzkoušet a případně nasadit do provozu, což klidně může trvat rok, dva.

V praxi pak nejčastěji sedíme za počítačem nebo diskutujeme s experty z různých oborů.

Co musíme umět? 

Možná se to nezdá, ale musíme toho umět docela dost. Ve škole nás mořili hlavně s matematikou, teorií dynamických systémů (jak lze systémy, co chceme řídit popsat), fyzikou, počítačovými systémy, elektrotechnikou, měřením a senzory a dalšími a dalšími věcmi.

Zaujalo vás to? Pokračujte Další studium.